Výlet do Olomouckého kraje
Jako každý rok se vydáváme na různé výlety. Letošní rok jsme jeli 16. června do Olomouckého kraje do Muzea kočárů v Čechách pod Kosířem, Javoříčských jeskyní a Loštic.
Ráno všichni naštěstí dorazili včas, a tak se vyjíždělo přesně podle plánu. V autobuse panovala veselá nálada. V Čechách pod Kosířem jsme měli díky časové rezervě půl hodiny času, tak se část vypravila na pěkné hřiště vedle muzea. Když dorazil průvodce, všichni se odebrali do Muzea kočárů. Vše v muzeu bylo ručně vyrobené. Na začátku prohlídky nám pan Obr ukázal stroje, kterými se vyrábí části kočárů. Na levé straně od vstupu v druhé místnosti stály pohřební kočáry, mezi které patřil i největší kočár. Neví se, kdo v tomto kočáru jel. K jeho rekonstrukci bylo potřeba mnoho peněz. Toho, kdo přispěl jakoukoli částkou, zapsali na desku, která byla uložena nahoru do kopule kočáru. Kočár zdobí spousta andělů. Ti co stojí na vrcholu, drží planoucí srdce, které symbolizuje věčnou lásku. Na levé straně stály kočáry s jiným využitím, například zlatý ceremoniální kočár olomouckých biskupů, který byl použit při natáčení filmu Sisi. Na stranách kočáru jsou vyobrazeny čtyři významné kontinenty, když kočár jede, houpe se jako loď, proto obrazy kontinentů mají něco společného s vodou. Dále na levé straně vystavovali kočár, ve kterém jezdil první československý prezident T. G. Masaryk. Samozřejmě nechyběly kočárky pro děti. Celým muzeem nás provázeli andělé, kteří viseli, nebo stáli po krajích muzea a střežili kočáry. Kočáry z muzea si půjčují třeba i do filmů. Na závěr jsme viděli ukázku z akce Josefkol, která se letos bude konat 23. – 24. července v zámecké zahradě v Čechách pod Kosířem.
Po prohlídce kočárů jsme se přesunuli na parkoviště v Javoříčku. K jeskyním jsme museli jít pěšky 600 m do kopce, chvíli také po schodech. Po této rozcvičce jsme čekali na prohlídku jeskyní. Slečna průvodkyně nás bezpečně provedla jeskyněmi, kde jsme viděli bohatou krápníkovou výzdobu. Jedním z největších skvostů je dlouhá, široká, průsvitná “Záclona”, která má načervenalou barvu díky železu a krásný lem po kraji. Cestou jsme měli možnost spatřit dvě jezírka – jedno umělé a druhé přírodní. Hodíte-li do menšího přírodního jezírka minci a budete si přát přání, které nikomu neřeknete, do roka se to přání splní. Dokonce jsme viděli spícího netopýra na stěně. Po prohlídce jeskyně jsme rozmrzli při sestupu z kopce zpět na parkoviště k autobusu.
Poslední zastávka se konala v Lošticích, městě, které se proslavilo výrobou tvarůžků. Zde jsme si mohli dát oběd. V Lošticích se prodávali různé produkty z tvarůžků, od klasických tvarůžků, přes tavené tvarůžky, kousky tvarůžků s různým kořením, až po dorty a zmrzlinu “pro opravdové znalce”, jak bylo napsáno na jídelním lístku v jedné restauraci. Do Rousínova dorazil autobus se všemi žáky a učiteli, bez problémů a včas. Výlet byl moc krásný, počasí sice chladnější, ale přesto slunečné.
Ludmila Žídková, žákyně VIII. A
